Pěstování

Výpěstky

Tak jako ve všech případech pořízení sazenic kupujeme i ovocné stromy a keře v registrovaných ovocných školkách, které jsou pod dozorem pracovníků rostlinolékařské správy a ÚKZUZ a je tak zajištěna jejich kvalita a čistota. Ovocné školky jsou tu od toho, aby vyráběly kvalitní výsadbový materiál, takže se specializují na své výpěstky a tím je zajištěna jejich kvalita, které však odpovídá i cena.

 

Výsadba

Většinu ovocných stromů a keřů (kromě broskví a v chladnějších oblastech i meruněk) vysazujeme na podzim, po opadu listů, těsně před mrazy. Vykopeme jámu o velikosti asi 40 x 40 x 40 centimetrů a vhodné je před výsadbou do této jámy nasypat vyzrálý kompost, aby stromy byly lépe vyhnojeny. Nikdy však nedáváme pod stromy čerstvý hnůj, který je pro svůj obsah dusičnanů agresivní ke kořenům a spálil by je. Řádně zalijeme vodou a hlínu trochu udusáme. Po výsadbě následující rok na jaře sestřihneme větve asi na jednu čtvrtinu jejich délky, popřípadě vystříháme slabé větévky a necháme jen terminální větev (ta, která roste směrem vzhůru) a pokud možno čtyři postraní větve. Terminál však musí převyšovat postraní větve alespoň o dvacet centimetrů.

 

Řez

Řez po výsadbě je popsán v oddílu výsadba. Není to však jediný řez stromu po celou dobu jeho růstu. Každý rok bychom měli vystříhat větve, které rostou do středu koruny a zahušťují tak budoucí či stávající korunu, dále větve které jsou slabé nebo zahušťují některou z větví pod či nad ní, takzvané vlky, což jsou jednoleté výhony rostoucí kolmo vzhůru. Pak samozřejmě zkracujeme větve asi o třetinu délky, aby se mohly větvit. Pamatujte jednu zásadu: ,,Ovoce dříve roste na vodorovných větvích.'' Tomu přizpůsobíme i řez a vyvazování či zatížení větví. Nesmíme zapomenout zkrátit i terminál, který však musí být stále alespoň o 40 cm výše nad všemi postraními výhony. U ovocných keřů je řez jednodušší, po výsadbě zkrátíme výhony na 3 až 4 očka. Z nich pak vyraší letorosty, které následující rok ponesou ovoce. Další rok budou obrážet další výhony a větvit se loňské. Nesmíme dopustit přehuštění keře a tak bychom měli mít na zdravém keři přibližně šest větví, které ponesou plody druhým rokem, šest prvním rokem a šest, které teprve vyzrávají. Na jaře pak vystříháme větve, které plodily minulý rok již po druhé, asi na tři očka aby z nich vyrostly nové letorosty. U stromkových rybízů a angreštů musíme také prostříhat korunku tak, aby nebyla přehuštěna. Měla by tvořit dvě patra po pěti až šesti větvích.

 

Ochrana

Ovocné stromy a keře trpí mnoha chorobami a jsou napadány mnoha škůdci. Na jaře se dělá tzv. jarní postřik, který se dá koupit v každém obchodě s postřiky. Broskve se pak stříkají hlavně proti kadeřavosti listů. Jabloně, hrušně a švestky proti obaleči, pilatce a mšicím. Na mšice se však dá připravit pravidelným řezem a nepřehušťováním korun, kde se pak drží vlhkost a to je pro mšice ideální prostředí. Když se však objeví, je dobré je ihned postříkat a to nejméně třikrát za sebou během tří dnů. Jabloně trpí také strupovitostí, padlím jabloňovým a jejich plody moniliovou chorobou plodů. Hrušně se stříkají hlavně proti rzi, strupovitosti a moniliové hnilobě. Angrešty trpí evropským a americkým padlím angreštovým a pilatkou angreštovou, která sežere kompletní olistění celého keře. Rybízy trpí mšicemi a v létě se začíná vyskytovat na listech i rez vejmutovková, ze škůdců pak také pilatka a vlnovník rybízový. Maliník a ostružiník trpí především mšicemi a rzí.

 

Přesazování

Když chcete přesadit stromek či keř, mělo by se to odehrát na podzim a to pokud možno těsně před mrazy. Jak u stromků, tak keřů musíme vykopat i velký kořenový bal, se kterým stromek či keř přesadíme na nové stanoviště, abychom mu nepotrhali kořeny. Dostatečně zalijeme.

 

Závlaha

Ovocné stromy a keře potřebují závlahu ve čtyřech stádiích vegetačního období. Před kvetením, po odkvětu, pak v červnu a červenci v době, kdy se plody začnou zvětšovat a zakládají se květní pupeny na příští rok a nakonec při dozrávání plodů, aby se lépe vybarvily a byly šťavnaté a jejich chuť výrazná. Říká se, že by se mělo na jedno zalití stromku vypotřebovat asi tak 30 – 40 litrů vody v těžších půdách a 25 – 30 litrů v lehčích půdách. U keřů je to 15 – 20 litrů. Je to však bráno na období, kdy je málo srážek. Vhodné je však zalévat stromy i před zimou, když je na podzim málo vláhy a na jaře, než začnou deště, aby měl stromek či keř zásobu vody u kořenů.

Adresa

J. Koudela, Holasovice 158, 747 74

Mobil

+420 605 026 515

Facebook